Lyžařský kurz Harrachov 2020

Rok se s rokem sešel a máme tu další díl našeho putování Harrachovem s „bezpečákama“. Tentokrát jsme přivezli zdatný tým do příjemného penzionu SunSki. A už první dojem nás ubezpečil, že tady rozhodně nejsme naposledy. Ochotný provozní, kuchař, barman a šprýmař v jedné osobě se nám snažil vyhovět ve všem, co nám na očích viděl. Je libo odvézt batohy, není problém. Je libo speciální stravu, není problém. Je libo zajistit autobus, není problém. I studentům se zamlouval, speciálně holky se rády s provozním Alešem špičkovaly. Mile nás překvapilo i vybavení každého pokoje (kuchyňský kout, lednice, sprcha, záchod, TV, mikrovlnka nebo konvice), takže vůně popcornu, kávičky nebo instantní polévky se velmi často linuly chodbami. Nepřijeli jsme sem jenom užít si pohodlí v podobě zázemí, museli jsme plnit i program kurzu. Po příjezdu proběhlo ihned vypůjčení potřebného vybavení, rozřazení lyžařů a kontrola výstroje i výzbroje. Od druhého dne jsme už honili kilometry na běžkách i sjezdovkách. Sjezdaři jezdili na Čertově hoře jak modrou, tak i červenou sjezdovku. A šlo jim to pěkně! Smýkaný oblouk přecházel pomalu na oblouk řezaný. Poslední den byla jedna radost pozorovat při závodech ve slalomu, jaký pokrok všichni udělali. Dobrovolníci si šli předposlední večer užít i večerní lyžování a mohli vyzkoušet „srandičky“, jako je točení se z kopce, jízda na jedné lyži, jízda ve dvojicích se zaháknutými hůlkami nebo třeba synchronizované oblouky. Běžkařů se na kurzu moc nesešlo, ale o to větší výzvou se pro nás stala možnost jim kouzlo tohoto sportu ukázat. Vyzkoušeli jsme jak závodní tratě v Harrachově, tak hřebenovku na „Čerťáku“ nebo výlet k Mumlavským vodopádům a ke Krakonošově snídani. Velkým zážitkem pro každého byl určitě i výlet na krásně upravené tratě do Jakuszyc (Polsko), kam nás doprovázel déšť a sněžení. Závěrem studenty na běžkách čekal už tradiční trojboj (sprint, závod do vrchu a vytrvalost). Odhodlání vyhrát jim opravdu nechybělo. Styly, které jsme mohli vidět, byly opravdu originální, takže v muzeu lyžování, které jsme navštívili během půl dne volna, by tato technika měla speciální kategorii (čapí běh nebo běh lachtaní). Večer byl připraven zasloužený odpočinek v podobě přednášky o výstroji, výzbroji a mazání lyží (musely být před večeří, aby se na ně všichni těšili) a dále program dle družstev (musel být po večeři, aby se bylo na co těšit), který se studentům opravdu povedl. Vyvrcholil hrou „Černý Petr“ nebo „Petr Černý“, nevím. Každopádně vtip byl v tom, že komu zůstal předem daný předmět do poslední chvíle hry v ruce, musel do programu následujícího dne složit báseň ke kurzu. Měli jsme štěstí, protože „Černý Petr“ zůstal v rukou básnického mistra. Tady je výsledek: Lyžák 2020 Autor: Tonda Barták (Černý Petr) Jedna chata plná žáků, hlukem jenom třese se. Druháci jsou na lyžáku, učitelé mají deprese. Hned co jsme se ubytovali, bordel jsme si udělali. Po ubytování obhlédnutí kraje, vypadá to, že sníh taje. Nejdřív lyže, potom běžky, příště půjdem radši pěšky. Po výletě v Polsku bolest těla nás provází, ještě, že konec přichází. Ve čtvrtek závody, všichni jsme usilovali o body. Předvedli jsme skvělé výkony a skoro všichni jsme přežili bez úhony. Na lyžáku bylo krásně, vypadáme skvěle. Na závěr řeknu jen: Děkuji, přátelé. Byl to fajn týden a už teď se těšíme na příští rok. Mgr. Karel Bříza, vedoucí kurzu P.S.: Pro ty, kteří dočetli až sem, bonusové video ze závodů. :-)